Chloridy

Odbornější informace o vyšetření

Pokud potřebujete výsledky parametrů konzultovat, doporučujeme vám oslovit praktického lékaře, případně internistu..

Pokyny před odběrem

Pokyny naleznete v sekci Příprava na odběr

Výsledky

Hladina chloridů v krvi

Chlorid spolupracuje s dalšími elektrolyty, jako je draslík, sodík a oxid uhličitý a společně pomáhají udržovat rovnováhu tělesných tekutin a acidobazickou rovnováhu těla. Vyšetření chloridů v séru se předepisuje u acidobazické nerovnováhy, často je součástí základního nebo komplexního metabolického panelu. Norma je stanovena na 96 až 106 (mEq/l) neboli 96 až 106 milimol/l, rozmezí se může mírně lišit laboratoř od laboratoře. 

Zvýšená hladina chloridů (107 mEq/l a více) se nazývá hyperchlorémie a způsobuje ji Addisonova nemoc, inhibitor karboanhydrázy (lék používaný k léčbě glaukomu), chronický průjem, otrava etylenglykolem, ketoacidóza, onemocnění ledvin, laktátová acidóza, metabolická acidóza, otrava metanolem, renální tubulární acidóza nebo toxicita salicylátu (něco jako předávkování aspirinem). Hypochlorémie je snížená hladina chloridů a může za ni například Bartterův syndrom, popáleniny, městnavé srdeční selhání, Cushingův syndrom, dehydratace, nadměrné pocení, metabolická alkalóza, respirační acidóza, zvracení.

Vysoká hladina chloridů

Zvýšená koncentrace chloridů v séru je způsobena sníženým vylučováním chloridů ledvinami při selhání ledvin, zadržováním chloridů spojené s poruchou vylučování aniontů dalších silných kyselin, což způsobuje rozvoj renální metablické acidózy. Dále zvýšení nastává při dehydrataci (u dětí již za 12-24 hod), při nadměrném podání fyziologického roztoku, při primárním aldosteronismu a hyperparatyreóze, po úrazech hlavy spojených s drážděním hypotalamických center.

Nízká hladina chloridů

Snížená hladiny chloridů se nachází při jejich zvýšených ztrátách renální cestou jako např. při léčbě diuretiky (furosemid), hypofunkce nadledvin nebo u vzácného Bartterova syndromu. Dále pak při ztrátách trávicím systémem při dlouhotrvajícím zvracení, odsátí žaludeční šťávy, těžkých průjmech. Spolu se sodíkem dochází ke ztrátám také potem při tzv. hypertermickém pocení.