Vegan/vegetarián

Proč byste si měli pořídit balíček Vegan/vegetarián předtím, než se pustíte do veganství/vegetariánství?

Veganství/vegetariánství na vzdory svým početným výhodám klade vyšší nároky na vyváženost jídelníčku, aby tělu nic důležitého nechybělo. Laboratorní vyšetření Vegan/vegetarián je klíčové pro zjištění, zda přijímáte dostatek důležitých živin. Vyšetření obsažená v balíčku:

• Odhalí aktuální zdravotní stav – zda máte všechny důležité parametry (krevní obraz, funkci jater a ledvin, metabolismus) v normě.
• Identifikuje deficit určitých látek – např. vitaminu B12, železa, vápníku nebo sodíku, které se u vegetariánů a veganů mohou vyskytnout.
• Pomůže v plánování jídelníčku – díky výsledkům budete vědět, na co se v jídelníčku zaměřit, a co případně doplnit pomocí výživových doplňků.

Kdy je vhodné absolvovat vyšetření z balíčku Vegan/vegetarián

Veganská/vegetariánská strava, jakkoliv přínosná, musí být vyvážená. Laboratorní vyšetření (nejlépe pravidelné) krve a moči vám dá potřebné informace jestli jdete správným směrem – a objeví-li se např. nedostatek vitamínů, minerálů nebo bílkovin, může se začít řešit včas a předejít tak dlouhodobým zdravotním komplikacím.

Veganská či vegetariánská strava má mnoho výhod, ale může též narušit rovnováhu některých klíčových látek v těle a způsobit určité zdravotní komplikácie. Náhlý přechod z masité stravy na vegetariánskou může být spojen např. s viditelnými změnami na kůži. Protože tato strava neobsahuje maso, může způsobovat zdravotní problémy související s nedostatkem bílkovin, omega-3 mastných kyselin, vitamínu B12, železa a vápníku. Veganům, kteří nejedí vůbec žádné živočišné produkty, chybí v jídelníčku navíc vejce a veškeré mléčné výrobky; musí si tedy pravidelně hlídat příjem vápníku, bílkovin a vitamínu B12.

Jaké parametry jsou v rámci balíčku Vegan/vegetarián vyšetřeny

Krevní obraz + diferenciál

Pomáhá zhodnotit celkový zdravotní stav a stanovit riziko infekcí, zánětů, poruch imunity a problémů se srážením krve.

Hladina glukózy

Jako základního parametru při diagnostice stavu metabolizmu cukru.

Celková bílkovina

Sehrává důležitou úlohu ve fungování imunitního systému a srážení krve.

Hladina albuminu

Pomáhá udržovat rovnováhu tělesných tekutin, optimální pH v krvi a podílí se na antioxidačních procesech.

Hodnota močoviny

To je důležitý ukazatel funkce ledvin, stupně hydratace organismu a katabolismu bílkovin.

Hladina kreatininu

Jako ukazatele funkce ledvin a glomerulární filtrace.

Kyselina močová

Jejíž množství informuje o fungování ledvin.

Celkový bilirubin

Jež slouží k posouzení stavu jater a žlučníku.

Jaterní enzymy AST a ALT

Hodnoty těchto enzymů informují o fungování jater.

Celkový cholesterol

Jako hlavní ukazatel metabolismu tuků a rizika kardiovaskulárních chorob.

Hodnoty základních minerálů

• sodíku,
• chloridů,
• vápníku.

Pro posouzení vnitřního prostředí a iontové rovnováhy.

Saturace transferinu

Jako jeden z klíčových ukazatelů poruch souvisejících s metabolismem železa.

Hodnota feritinu

Tato hodnota se používá k diagnostice nedostatku nebo nadbytku železa.

Vitamín B12

Hladina vitamínu B12 je důležitá pro syntézu DNA a tvorbu červených krvinek, a nachází se výhradně v živočišných potravinách, takže vegani/vegetariáni jsou náchylnější k jeho nedostatku.

Chemické vyšetření moči a vyšetření močového sedimentu

To je důležité k posouzení funkce ledvin a močového měchýře vám budou vyšetřeny z moči.

• Chemické vyšetření moči je zaměřené na pH a specifickou hmotnost (hustotu) moči, kvalitativní důkaz přítomnosti bílkovin, cukru, ketolátek, bilirubinu, urobilinogenu, dusitanů, hemoglobinu.
• Mikroskopické vyšetření sedimentu zjišťuje přítomnost buněk (např. bílých krvinek, červených krvinek), křišťálů a jiných látek v moči.

O veganství a vegetariánství odborně 

Vitamín B12 se podílí na regulaci koncentrace homocysteinu a nízké koncentrace vitamínu B12 jsou spojeny s vysokými koncentracemi homocysteinu v krvi(1). Vysoká hladina homocysteinu bývá považována za rizikový faktor onemocnění srdce a cév(2).

Vzhledem k tomu, že zásoby vitamínu B12 v játrech jsou relativně velké a také se opakovaně využívají, klinické symptomy jeho deficitu se stanou zjevnými až po několika letech bez příjmu vitamínu B12. Proto by si vegani a vegetariáni měli pravidelně kontrolovat zásoby vitamínu B12. Ty je možné kontrolovat pomocí laboratorního vyšetření koncentrace vitamínu B12 v krvi. Včasné změny dokáže odhalit vyšetření koncentrace aktivní formy vitamínu B12 v séru, která klesá dříve, než dochází k poklesu koncentrace celkového vitamínu B12 a také dříve, než dochází ke vzestupu dalších markerů deficitu vitamínu B12, kyseliny metylmalonové a homocysteinu(3).

Další výživové látky potenciálně kritické v souvislosti s veganskou a vegetariánskou stravou zahrnují bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA, eikozapentaénová kyselina a dokozahexaénová kyselina), jiné vitamíny (riboflavin B2, vitamín D) a minerály (železo, vápnik, zinek, jód a selen)(4).

Mnohé potraviny rostlinného původu sice obsahují železo a zinek, ale jejich biologická dostupnost je omezená, protože obsahují látky, které snižují jejich vstřebávání, například fytáty, taníny, lektíny nebo oxaláty. (5)

I když vegetariáni a vegani můžou mít i vyšší příjem železa v rostlinné stravě, jeho vstřebávání není stejně vysoké proto, že železo v rostlinné stravě (tzv. nehemové) má nízkou biologickou dostupnost(6,7).  To se odráží i v hladinách feritinu, které jsou u dlouhodobých vegetariánů a veganů nižší, především u žen. Hladiny sérového feritinu poskytují nejspecifičtější a nejcitlivější hodnocení zásob železa v tele(8).

Nedostatek železa muže vést k anemii (chudokrevnost) z nedostatku železa. U mužů vegetariánů se anemie z nedostatku železa vyskytuje porovnatelně častěji jak u mužů, kteří konzumují i živočišní potraviny a maso. To neplatí pro ženy, výrazně vyšší procento vegetariánek má hodnoty hemoglobinu odpovídající anemii v porovnání se ženami, které nejsou vegetariánky. Výraznější je to u žen před menopauzou(8).

Také příjem zinku u veganů je nižší v porovnání s populacemi, které nejsou vegani(9). Dalším minerálem s nízkým příjmem u vegetariánů a veganů je vápník(10).

Příjem vitamínu D je také nižší u veganů v porovnání se smíšenou stravou, ale jeho nedostatek v těle se nepozoruje často. Vitamín D se převážné nachází v živočišných produktech (ryby, mléko, vejce) a lépe se vstřebává ve formě vitamínu D3. V potravinách rostlinného původu se nachází vitamín D2, který se méně efektivně mění na 25-hydroxyvitamín D. Víceré studie ukazují, že vegani a vegetariáni mají nižší hladiny 25-hydroxyvitamínu D v porovnání s osobami, jejichž strava obsahuje i maso(11).

Koncentrace kyseliny listové nevykazují podstatné rozdíly mezi osobami s veganskou a vegetariánskou stravou a smíšenou stravou, u veganů se pozorují mírně zvýšené hladiny(12).

U vegetariánů a veganů se pozorují nižší hladiny lipidů v krevní plazmě, což potvrzují souhrnné analýzy mnoha studií. Vegetariánské a veganské stravování v nich bylo spojeno s nižšími hladinami celkového cholesterolu, LDL- cholesterolu i HDL cholesterolu a v některých případech i triglyceridu v porovnání s „masožravci“. To se pravděpodobně promítá v už zmiňovaném snížení rizika kardiovaskulárních onemocnení(13).

Vegani a vegetariáni často přijímají méně omega-3 mastných kyselin především EPA a DHA, protože se nacházejí převážně v rybách a jiných mořských produktech. Mastné kyseliny jsou důležité pro celistvost a funkci buňkových membrán, jsou významným zdrojem energie pro tkaniva, uplatňují se v produkci chemických přenášečů potřebných pro normální růst buněk, metabolismus tuku a cholesterolu a funkci mozku(14).