Test na protilátky - pneumokok (Streptococcus pneumoniae)

Proč absolvovat sérologické vyšetření protilátek proti S. pneumoniae?

Protilátky hrají klíčovou roli v ochraně proti S. pneumoniae. Cílí na pouzderné polysacharidové antigeny a na intra- a extracelulární proteiny. Tyto protilátky uplatňují různé obranné mechanismy, včetně neutralizace faktorů virulence a zesílení fagocytózy, což v konečném důsledku pomáhá pneumokokovou bakterii zničit a/nebo zabránit její kolonizaci. Sérologické vyšetření protilátek pomáhá s diagnózou pneumokokových chorob a s kontrolou, jak je na tom pacientova imunita a zda dokáže účinně chránit proti infekcím.

Kdy je vhodné sérologické vyšetření protilátek proti S. pneumoniae absolvovat?

Infekce pneumokokem může oscilovat od mírné až po velmi závažnou. Je-li infekce mírná, může být považována za „neinvazivní“ (tzn., že se nerozšířila do jiných orgánů nebo do krve). U neinvazivního typu pneumokok vyvolává ušní infekce a infekce vedlejších cest dýchacích. Je-li infekce „invazivní“ (tzn. že se rozšířila do jiných orgánů a/nebo do krve), vyvolává závažnější příznaky jako zápal plic, bakteriémii vedoucí k sepsi, meningitidu a osteomyelitidu. Nejvyšší incidence invazivních pneumokokových infekcí je u malých dětí a starších osob.

Inkubační doba pneumokokového zápalu plic obvykle trvá jeden až tři dny, u dalších nemocí vyvolaných bakterií S. pneumoniae si odborníci nejsou stoprocentně jistí. Obecně platí, že příznaky odpovídají dané části těla, kam se infekce usadila. U pneumokokového zápalu plic je to bolest na hrudi, kašel, horečka a zimnice, potíže s dýcháním a zmatenost. U pneumokokové meningitidy je to horečka, bolest hlavy, fotofobie (přecitlivělost na světlo) a ztuhlý krk. U bakterémie jde o zimnici, horečku, blouznění, bolest hlavy a ospalost.

Co dalšího byste měli o pneumokoku vědět, než podstoupíte sérologické vyšetření?

Je dobře známé, že protilátky proti polysacharidům pouzdra pneumokokové bakterie poskytují účinnou ochranu před invazivní pneumokokovou infekcí a dostupné vakcíny jsou na nich založeny. Postupně se zjišťuje, že na přirozeně získané imunitě se podílí i jiné mechanizmy, jedním z nich je tvorba protilátek proti pneumokokovým proteinům.

Tým holandských imunologů v čele se Samanthou W. J. Heovou provedl v roce 2024 komplexní analýzu sérologického profilu širokého spektra pneumokokových proteinů ve věkových skupinách od kojenců po starší dospělé. Identifikovali jsme různé vzorce tvorby a úbytku protilátek specifických pro jednotlivé pneumokokové proteiny během života, což naznačuje vysoce dynamický imunitní stav, který se v průběhu času mění co do síly i imunologické dominance pro jednotlivé proteiny, jak uvádějí v publikaci výsledků tyhle analýzy.

Závěrem uvádějí, že tyhle zjištění zdůrazňují dynamickou povahu přirozeně získané humorální imunity vůči pneumokokovým proteinům během života. Výsledky naznačují, že za zvýšenou náchylnost na pneumokokové infekce v starším dospělém věku jsou zodpovědné jiné mechanismy, například snížené odpovědi vrozené imunity a snížená funkčnost protilátek a pokles hladin protilátek proti polysacharidům pouzdra s věkem.

O vakcinaci proti pneumokoku odborně

Vývoj pneumokokových polysacharidových vakcín a pneumokokových polysacharidových vakcín konjugovaných s proteinem potvrdil, že aktivní imunizace proti polysacharidovému antigenu může poskytnout vynikající ochranu před invazivním onemocněním způsobeným pneumokoky. Specifickou odezvou na vakcinaci jsou protilátky třídy IgG proti polysacharidům pouzdra. U nás jsou dostupné tyto dva základní typy vakcín - pneumokoková polysacharidová vakcína (PPV) a pneumokokové konjugované vakcíny (PCV).

• PPV-23 obsahuje purifikovaný pouzderný polysacharid z třiadvaceti sérotypů nejčastěji způsobujících invazivní pneumokoková onemocnění. Není schválena k podávání dětem mladším dvou let a nesnižuje pneumokokové nosičství. Ochrana před pneumokokovou infekcí nemusí být trvalá, podle studií s časem od vakcinace má účinnost klesající tendenci.
• PCV mají polysacharidové antigeny konjugované (spojené) s proteinmi, které také vyvolávají imunitní odpověď a v současnosti dostupné jsou zacílené na deset, třináct, patnáct nebo 20 sérotypů.

Tímto testem lze vyhodnotit tvorbu protilátek po očkování. Spočívá v sérologickém stanovení hladin protilátek třídy IgG proti polysacharidům pouzdra před vakcinací (očkováním) a po ní. Snížená tvorba postvakcinačních protilátek může indikovat imunitní nedostatečnost.

Očkování dětí

Od roku 2010 se v České republice plošně očkují děti mladší dvou let, čímž proočkovanost těchto mladých ročníků dosahuje takřka 80 %. Primární série pro kojence sestává ze tří dávek, přičemž první dávka se obvykle podává ve věku dvou měsíců a mezi dávkami se zachovává interval nejméně čtyři týdny. První dávku lze podat již ve věku šesti týdnů. Podání čtvrté (posilovací) dávky se doporučuje ve věku od jedenácti do patnácti měsíců.

V roce 2024 je v očkovacím kalendáři pro povinné pravidelné očkování dětí na Slovensku uvedena konjugovaná vakcína PCV v schématu tří dávek:

1. ve 3. měsíci,
2. v 5. měsíci a
3. v 11. měsíci života tak, aby první dávka byla aplikovaná co nejdříve, nejlépe v prvním dni desátého týdne života.

Celoplošné systematické očkování bylo zavedeno v roce 2009.

Očkování dospělých

Dospělí Češi ve věku ve věku 65 let a více a dospělí ve věku 18 let a více, které mají určité rizikové faktory (chronické choroby, cukrovka, kouření, alkoholizmus, anamnéza invazivního pneumokokového onemocnění, kochleární implantát) mají doporučené očkování.

Na Slovensku je pneumokokové očkování plně hrazené ze zdravotního pojištění rizikovým skupinám bez ohledu na věk, pokud se potýkají závažnými chronickými onemocněními dýchacích cest, kardiovaskulárního systému, metabolickými, ledvinovými a imunitními poruchami a osobám ve věku nad 59 let.