Jak zjistím krevní skupinu, jaké jsou typy krevních skupin a čím se odlišují – to jsou jen některé otázky, které si klade většina z nás. Znalost krevní skupiny je jednou z důležitých informací o našem těle, kterou bychom měli znát nejen o sobě, ale také o svých nejbližších. Tato informace nám může zachránit život, ale i objasnit další důležité informace. Přesto ji spousta lidí z hlavy přesně neví. Odpověď na všechny důležité otázky ohledně (nejen) vaší krevní skupiny naleznete níže.
Jak zjistím svoji krevní skupinu?
Svojí krevní skupinu zjistíte laboratorním testem. Vyšetření se provádí z krve a na odběr není nutné se dostavit na lačno. Můžete tak klidně přijít například během své obědové pauzy. Výsledky získáte obvykle do druhého dne. V případě urgentních zákroků, například při úrazech, nemocniční laboratoře se zpracovávají testy v rámci minut. Zde se totiž hraje o čas.
Dnes již vědci rozlišují na 50 dílčích krevních skupin, ale nejpoužívanější je systém AB0, podle kterého se liší typy skupiny A, B, AB a 0, a takzvaným Rh faktorem, který je buď Rh+, tedy pozitivní, nebo Rh-, tedy negativní. Oba parametry se dědí po rodičích, jsou neměnná po celý život a jsou odlišně zastoupeny v populaci v různých částech světa. I o tom se dále v článku rozepisujeme.
Proč je důležité znát svou krevní skupinu?
Krevní skupiny určují, jaký typ krve může člověk v případě nutnosti transfuze přijmout. To je také hlavní důvod, proč by každý měl znát svou krevní skupinu. Nositel krevní skupiny A nesmí přijmout při transfuzi krev skupiny B, protože by proti ní tvořily anti-B protilátky.
Stejné pravidlo platí i v opačném případě. Nositelé krevní skupiny AB mohou přijmout jakoukoli ze čtyř skupin krve, protože jejich krev nevytváří žádné protilátky. Nositelé „nulky“ mohou dostat pouze krev od dárce se stejnou skupinou. Pro zjednodušení, krevní skupina AB je tzv. univerzální příjemce, zatímco lidé s krevní skupinou 0 jsou univerzální dárci. V moderní medicíně se krevní skupiny využívají i pro stanovení personalizovaných diet, jako například populární ketodiet.
Znalost krevní skupiny je důležitá především při aktivním životním stylu, při sportování a cestování. Urgentní situace si nevybírají. Když jde doslova o minuty, informace o krevní skupině může usnadnit práci zdravotníkům při ošetření. Krevní transfuze neidentické krevní skupiny by vedla k okamžité imunologické reakci, shlukování a rozpadu krvinek darované krve. Darovaná krev by byla organismem odmítnuta a výsledná reakce by způsobila akutní zdravotní problémy. Ty by mohly vést až k hemolytické anémii, selhání ledvin, šoku a smrti.
Typy krevních skupin ve světě a u nás
Celosvětově se nejčastěji vyskytuje krevní skupina 0, ale v České republice převažuje skupina A s přibližně 45 %, následovaná nulou s 30-35 %. Skupinu B má asi 15–20 % nositelů a AB 5–7 %. Zhruba 90 % české populace je Rh pozitivní.
Krev s Rh negativním typem je nejčastější zastoupena v Evropě přibližně asi v 16 %. V jiných částech světa je taková krev velmi vzácná. Lidé s tímto typem krevní skupiny proto mohou mít mimo evropské území problém, kdyby potřebovali transfuzi. V zahraničí jsou tohoto typu minimální zásoby, zejména pak ve východní Asii.
Sečteno a podtrženo v ČR:
- krevní skupina A: 45 %
- krevní skupina 0: 30-35 %
- krevní skupina B: 15-20 %
- krevní skupina AB: 5-7 %
Rh faktor a těhotenství
Rh faktor, ať pozitivní nebo negativní, ovlivňuje tvorbu imunitních látek u matky. Pokud otěhotní Rh negativní žena s Rh pozitivním mužem a dítě zdědí Rh pozitivní antigen otce, dojde mezi matkou a dítětem k nesouladu Rh-faktorů s možnými závažnými důsledky. Například, že krev ženy může produkovat protilátky tzv Rh protilátky. U matky se vytváří protilátky Rh pozitivním červeným krvinkám, které mohou mít fatální následky pro plod při dalším těhotenství. Se znalostí krevní skupiny a Rh faktoru u těhotné ženy ale lékaři dokážou předcházet i tomuto riziku a preventivně chránit matku i dítě. Vyšetření Rh faktoru je jedním z klíčových vyšetření v těhotenství během prvního trimestru.
Jan Janský a jeho přínos vědě o krevních skupinách
Český lékař, psychiatr a neurolog Jan Janský se zasloužil o současně nejpoužívanější systém rozdělení krevních skupin A, B, a 0. V roce 1907 učinil zásadní objev další čtvrté krevní skupiny AB. Pár let před ním zavedl klasifikaci krevních skupin rakouský biolog Karl Landsteiner.
Teprve v roce 1921 americká lékařská komise uznala Janského prvenství v objevu krevních skupin, jeho systém byl obecně uznán a poměrně dlouhou dobu byl také jediným podkladem pro zajišťování bezpečných podmínek pro krevní transfuzi.
Medaile prof. MUDr. Jana Janského
Přínos prof. MUDr. Jana Janského světové vědě a medicíně vyjadřuje i udělování tzv. Janského medaile nebo Janského plakety, jako ocenění předávané bezpříspěvkovým dárcům krve. Janského plakety jsou udělovány v České republice i na Slovensku. V ČR je uděluje Český červený kříž.
Bezpříspěvkoví dárci získávají ocenění už od prvního odběru (odznak “Krůpěj krve”). Dále se udělují medaile za 10, 20, 40 odběrů (bronzová, stříbrná a zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Janského). Naopak při 80, 120, 160 a 250 odběrech dárce získává Plaketu ČČK Dar krve - dar života.
Test na zjištění krevní skupiny lze snadno vyšetřit v rámci preventivního vyšetření na jakémkoliv z našich více než 80 odběrových míst po téměř celé ČR. Objednáte se pohodlně online a oznámení o výsledku vám přijde do vaší e-mailové schránky a zprávou ve formě SMS. Výsledky poté naleznete ve svém osobním profilu po přihlášení.
Víte, jak číst své laboratorní výsledky krve? V nich se toho dozvíte mnohem víc, než jen krevní skupinu.
Kalendář preventivních prohlídek ke stažení
Připravili jsme si pro vás kalendář preventivních prohlídek ke stažení. Abyste nemuseli tolik myslet na pravidelné preventivní prohlídky. A nezapomněli jsme v něm ani na vaše ratolesti. V kalendáři najdete dokonce i pár výzev, kterými se můžete inspirovat.