Protilátky se obvykle vytvářejí několik týdnů po nákaze, o několik dní dříve bývá přítomen i antigen p24. Přibližně po 2-3 měsících od posledního rizikového chování lze laboratorním vyšetřením nákazu HIV spolehlivě vyloučit. Do té doby nemusí být HIV infekce laboratorním vyšetřením prokazatelná, hovoříme o tzv. “imunologickém okénku”.
- Citlivost: Citlivost testů na HIV je obvykle velmi vysoká a pohybuje se mezi 99,6 % a 100 %. To znamená, že testy na HIV dokáží přesně detekovat přítomnost protilátek nebo antigenů HIV u nakažených jedinců.
- Specificita: Specificita testů na HIV je také vysoká, obvykle přes 99 %. To znamená, že testy na HIV mají nízkou míru falešně pozitivních výsledků a správně identifikují jedince, kteří HIV nemají.
Jaký je rozdíl mezi senzitivitou a specificitou?
V kontextu laboratorního testu se termíny "citlivost" a "senzitivita" obvykle používají pro vyjádření schopnosti testu identifikovat skutečně pozitivní vzorky a tím správně identifikovat i jedince nebo vzorky, které skutečně mají nemoc nebo infekci.
Čím vyšší je citlivost/senzitivita testu, tím méně pravděpodobné je, že test nedetekuje skutečně pozitivní případy a vytváří falešně negativní výsledky.
Naopak, termín "specificita" se používá k vyjádření schopnosti testu správně identifikovat jedince nebo vzorky, které nemají danou infekci. Vyšší specificita znamená, že test má nižší pravděpodobnost detekovat falešně pozitivní výsledky.
Pokud potřebujete výsledky parametrů konzultovat, doporučujeme vám oslovit praktického lékaře, případně internistu.
