Celková bílkovina

Odbornější informace o vyšetření

Test se doporučuje v rámci rutinního vyšetření při onemocněních ledvin/jater, v rámci diagnostiky podvýživy (ztráta váhy, pokles fyzické i mentální kondice), při nadměrném hromadění tekutin ve tkáních (edém), v těhotenství.

Pokud potřebujete výsledky parametrů konzultovat, doporučujeme vám oslovit praktického lékaře, případně internistu.

Pokyny před odběrem

Pokyny naleznete v sekci Příprava na odběr

Výsledky

Hodnota celkové bílkoviny v krvi

Celková bílkovina se podílí na udržování onkotického tlaku, čímž kontroluje objem tělních tekutin (zejména albuminu). Má obranou funkci proti patogenům, funguje coby antioxidant, účastní se srážení krve a je součástí enzymů a inhibitorů. Koncentrace celkové bílkoviny v séru má podle publikací mít hodnotu 65 až 85 g/l, což odpovídá onkotickému tlaku 3,33 až 3,52 kPa. V plazmě je koncentrace bílkovin vyšší než v séru, a to o koagulační faktory. Jednotlivé parametry se v rámci vyšetření hodnotí následovně (v seznamu vidíte koncentrace nejdůležitějších složek celkové bílkoviny v séru): 

• prealbumin: 0,2 až 0,4 g/l,  

• albumin: 35 až 53 g/l, 

• haptoglobin: 0,3 až 2,0 g/l, 

• ceruloplasmin: 0,2 až 0,6 g/l, 

• transferrin: 2,0 až 3,6 g/l, 

• fibrinogen: 1,5 až 4,5 g/l (8) 

Moč fyziologicky obsahuje velmi malé množství bílkovin, které ani není detekovatelné základními měřícími technikami; v tu chvíli mluvíme o tzv. fyziologické proteinurii. Vyskytne-li se v moči bílkovin větší množství, hovoříme o proteinurii v užším slova smyslu. 

Vysoké hodnoty celkové bílkoviny

Zvýšené hodnoty celkových bílkovin lze zjistit například při dehydrataci (přesun vody a elektrolytů z cév do intersticia) v důsledku zvracení, průjmu, nedostatečného příjmu tekutin, pocení, diabetu insipidus, dále v důsledku zvýšení globulinové frakce při chronickém zánětlivém onemocnění, cirhóze, plazmocytomu nebo při paraproteinémii.

Nízké hodnoty celkové bílkoviny

Snížené hodnoty celkových bílkovin lze najít například při poruše vstřebávání, snížené syntéze (hepatopatia), kachexii, alkoholismu, hladovce, zvýšených úbytcích močí (glomerulonefritida, nefrotický syndrom), stolicí (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, celiakie, zánětlivé onemocnění střev) a při popáleninách, ekzémech, hemoragické anémii, ascitu, srdečním selhání a agamaglobulinémii.