Hormony štítné žlázy (tyreoidální) ovlivňují rychlost metabolismu dvěma způsoby:
- téměř všechny tkáně v těle stimulují k produkci bílkovin a
- zvyšují množství kyslíku, který pak tyto tkáně využívají (1).
„Hormony štítné žlázy ovlivňují životně důležité tělesné funkce, jako je srdeční frekvence, rychlost spalování kalorií, zdraví kůže, růst, termoregulace, plodnost nebo trávení” (1). Přečtěte si, jak hormony štítné žlázy, díky nímž můžete žít plnohodnotný život bez omezení, vlastně fungují.
Štítná žláza - žláza s vnitřní sekrecí - je zodpovědná za tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy a homeostázu jódu. Produkuje přibližně 90 % neaktivního hormonu tyroxinu (T4) a 10 % aktivního hormonu trijodtyroninu (T3). Neaktivní T4 se následně periferně aktivuje na T3.” (2) „Hormony produkované štítnou žlázou pomáhají regulovat metabolismus – tedy chemické procesy v těle transformující to, co sníte, na energii. Ovlivňují třeba to, jak rychle vám bije srdce, jak zhluboka dýcháte a jestli přibíráte, nebo hubnete.” (3)
T3 a T4 kontrolují i tělesnou teplotu, hladinu cholesterolu a menstruační cykly u žen. Štítnou žlázu k uvolňování hormonů do krevního oběhu nabádá hormon (TSH – hormon stimulující štítnou žlázu, tyreotropin) uvolňovaný z podvěsku mozkového (hypofýza), který ji de facto zpravuje o tom, kolik těchto hormonů tělo právě potřebuje (3).
Štítná žláza tvoří a vylučuje tyto hormony:
- Tyroxin (T4): primární hormon, který štítná žláza vytváří a uvolňuje. Po uvolnění do krevního oběhu se v periferních tkáních (především tkáně s vysokým průtokem krve jakými jsou játra a ledviny) přeměňuje na T3 procesem zvaným dejodace (4).
- Trijodtyronin (T3): štítná žláza ho sice produkuje v menším množství, je to ale biologicky aktivní forma tyreoidálních hormonů, má tedy přímý vliv na metabolismus. Většina vzniká z tyroxinu (T4) (4).
- Reverzní trijodtyronin (rT3): štítná žláza vytváří i nepatrné množství rT3 neboli neaktivní formy T3, v případě potřeby (když jeho účinky nejsou žádoucí) se jeho tvorba zvyšuje na úkor T3 (4).
- Kalcitonin: hormon regulující množství vápníku v krvi, tvoří se v jiném typu buněk štítné žlázy než tyreoidální hormony (4).
Hormony štítné žlázy ovlivňují prakticky všechny jaderné buňky v lidském těle. Ovlivňují jejich růst, vývoj a metabolismus, stimuluje je.
1. Zrychluje činnost srdce
Hormony štítné žlázy zrychlují klidovou frekvenci srdce pomocí tzv. pozitivního chronotropního účinku neboli zrychlení činnosti srdce (2)(5).
2. Zvětšuje sílu srdeční kontrakce
Hormon trijodtyronin (T3) zvyšuje množství intracelulárního vápníku v myokardu; tento mechanismus se uplatňuje i při zrychlení činnosti srdce. Zvýšená síla srdcové kontrakce vede k zvýšení tepového objemu a v kombinaci se zrychlenou činností srdce k zvýšení objemu krve pumpované do těla srdcem za jednotku času (2)(5).
Hormon tyroxin, produkovaný štítnou žlázou, ovlivňuje bazální metabolismus, produkci tepla a spotřebu kyslíku v buňkách (2)(4).
4. Podporuje oxidaci glukózy a mastných kyselin
Činnost štítné žlázy podporuje oxidaci glukózy a mastných kyselin, což má za následek zvýšenou termogenezi a větší odvod tepla. Zvýšená tvorba tepla se kompenzuje větším průtokem krve cévami, pocením a ventilací, což hormony štítné žlázy rovněž ovlivňují (2)(5).
5. Stimuluje dechovou frekvenci
Hormon trijodtyronin (T3) stimuluje klidovou dechovou frekvenci a minutovou ventilaci (počet nádechů za minutu a celkové množství vzduchu, které za minutu vdechneme), a tím pomáhá udržet normální hladinu kyslíku v krvi. Kromě toho stimuluje produkci erytropoetinu a hemoglobinu, čímž podporuje zásobování tkání kyslíkem (2)(4)(5).
6. Podporuje absorpci folátu
Hormony štítné žlázy podporují absorpci folátu a kobalaminu v gastrointestinálním traktu (2)(5).
7. Zodpovídá za vývoj plodu a růst kostí
Hormon T3, produkovaný štítnou žlázou, je zodpovědný za vývoj plodu a růst kostí, osifikaci a zrání kostních center po narození (2)(4).
8. Stimuluje nervový systém
Hormon Trijodtyronin (T3) stimuluje nervový systém, zvyšuje bdělost a schopnost reagovat na vnější podněty. Ovlivňuje také periferní nervový systém, reflexy, gastrointestinální tonus a motilitu (2)(5).
9. Ovlivňuje reprodukční zdraví
Funkce štítné žlázy a hormony, které produkuje, ovlivňují reprodukční zdraví, ovulační cyklus a spermatogenezi (2)(4)(5).
10. Ovlivňuje činnost hypofýzy
Hormony produkované štítnou žlázou ovlivňují činnost hypofýzy – podporují tvorbu a uvolňování růstového hormonu a zároveň brzdí tvorbu hormonu prolaktinu (2)(5).
Hypotyreóza a hypertyreóza, aneb když štítná žláza pracuje málo, nebo naopak moc
Funguje, všechno šlape perfektně, jak má, až najednou vypoví službu. To se projeví buď jako hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), nebo hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy) (6).
Hypotyreózu může způsobit
- Hashimotova choroba: autoimunitní onemocnění způsobující nedostatečnou činnost štítné žlázy. Tělo vytváří protilátky proti štítné žláze, které narušují tvorbu jejích hormonů tím, že blokují důležité enzymy. Jde o nejčastější příčinu hypotyreózy v zemích, kde je bez problémů k dostání jodidovaná sůl (6)(7).
- Nedostatek jódu: štítná žláza potřebuje jód k tvorbě hormonů štítné žlázy, jeho nedostatek tedy vede k hypotyreóze. Jde o nejčastější příčinu hypotyreózy v zemích, kde jodidovaná sůl není běžně k dostání. Porucha štítné žlázy způsobená nedostatkem jódu často vyvolává tzv. hypofunkční strumu (zvětšenou štítnou žlázu) (6)(8).
- Vrozená hypotyreóza: přibližně jedno z každých dvou až čtyř tisíc dětí se narodí s chybějící, nebo nedostatečně aktivní štítnou žlázou (6).
- Poruchy regulačních center: neboli funkční nebo mechanické poruchy hypofýzy a hypotalamu.
Hypertyreózu může způsobit
- Gravesova nemoc: označována i jako toxická difuzní struma je chronické autoimunitní onemocnění doprovázené hypertyreózou. Jde o nejčastější příčinu hypertyreózy vůbec (6)(9). Při této nemoci si tělo vytváří protilátky, které napodobují hormony štítné žlázy. Štítná žláza pak pracuje moc a vytváří příliš hormonů, což vede k hypertyreóze. Často se přitom zvětšuje – vzniká tzv. difuzní struma.
- Uzlíky ve štítné žláze neboli tyreoidální uzly: jsou to malé výrůstky nebo hrudky, které mohou být buď plné tekutiny, nebo pevné. Většinou nejsou nebezpečné a nezpůsobují vážné potíže. Jen malá část z nich může být rakovinná, pak je potřeba je neprodleně začít řešit. Jsou-li uzly hyperfunkční, vedou k hypertyreóze (6)(10).
- Nadměrná konzumace jódu: příliš jódu v těle pudí štítnou žlázu k produkci většího množství hormonů, než je potřeba. Nadbytek jódu se do vašeho těla nedostane přílišným solením, ale spíše užíváním určitých léků s obsahem tohoto minerálu (6)(4).
- Poruchy regulačních center - hypofýzy a hypotalamu.
Na poruchu funkce štítné žlázy poukáže například nadměrná žíznivost, pocení nebo struma
Hypertyreózu (= nadměrnou funkci) lze předpokládat na základě toho, že nadbytek hormonů štítné žlázy vyřadí z rovnováhy řadu procesů v těle, a to se může projevit:
- bušením srdce a rychlým srdečním tepem,
- vysokým krevním tlakem,
- hubnutím navzdory zvýšené chuti k jídlu,
- průjmem,
- třesem, podrážděností, problémy se spánkem,
- slabostí a únavou,
- nadměrným pocením a neustále horkou a vlhkou kůží (11)(12).
Na základě konkrétní příčiny zvýšené produkce nebo uvolňování hormonu štítné žlázy (hypertyreózy) se může objevit struma, buď difuzní, nebo uzlová.
Hypotyreózu (= sníženou funkci) charakterizuje nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy, čímž se celý metabolismus zpomaluje. Poznáte ji tak, že procesy, které hormony štítné žlázy regulují, jsou potlačené nebo „zpomalené”, což se projevuje:
- slabostí a únavou,
- slabým pulsem,
- dušností,
- problémy s koncentrací nebo pamětí,
- letargií,
- depresí,
- suchou kůží,
- tichým, chraplavým hlasem,
- zácpou,
- sníženou plodností a
- erektilní dysfunkcí (11)(13).
Jak poznáte poruchu funkce štítné žlázy? Podstupte jednoduchý laboratorní test, který mimo jiné odhalí nedostatečnou, nebo nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy
Podpora funkce štítné žlázy neznamená jen suplementaci vitamínem D, zinkem, selenem a hořčíkem, ale i pravidelně absolvované laboratorní vyšetření tohoto orgánu. Realita je bohužel taková, že si poruchy štítné žlázy pro její nespecifické a často mírné příznaky lidé dlouho nevšímají. Jako u jiných onemocnění, i zde platí, že čím dříve se odhalí, tím lépe se dají léčit. Krevní test je v tomto případě jedinou možnou volbou, jak poruchu funkce štítné žlázy odhalit.
Test, který můžete podstoupit kdykoliv, i během těhotenství, vám ukáže, jak je na tom štítná žláza s fungováním. Správně fungující štítná žláza je nezbytná pro zdravý a plnohodnotný život. Česká společnost klinické biochemie v dokumentu připraveném ve spolupráci se zástupci České endokrinologické společnosti doporučuje screeningové laboratorní vyšetření štítné žlázy u rizikových skupin.
K nim patří ženy nad 50 let, těm je doporučováno absolvovat vyšetření jednou za 4 roky, lidem s jinými autoimunitními chorobami (v první řadě cukrovkou 1.typu, dále celiakií a dalšími) jednou ročně, a ženám před plánovaným těhotenstvím a vždy v prvním trimestru (na počátku) těhotenství (14). Při podezření na poruchu funkce štítné žlázy po negativním laboratorním vyšetření se kontrolní vyšetření doporučuje jednou za dva roky (15).
Štítná žláza je klíčový orgán zodpovědný za produkci hormonů regulujících metabolismus a energetickou rovnováhu v těle. Poruchy jako hypotyreóza nebo hypertyreóza mohou vést k různorodým problémům, například únavě, změnám hmotnosti, problémům se srdcem či psychické nepohodě. Nepodceňujte pravidelné vyšetření štítné žlázy, které pomáhá včas odhalit případné problémy a předejít vážnějším zdravotním komplikacím.
